Dnešním článkem bych ráda mezi nás vpustila slunce, dnešní článek totiž pojednává o sluncem prostoupené, voňavé bylině. Tužebník jilmový jste jistě na svých toulkách přírodou, ale také při procházce městem, měli možnost zahlédnout. Jedná se o hojnou, běžnou bylinku, která pro svůj růst vyžaduje zvlhlé, mnohdy i podmáčené stanoviště, ideálním prostředím jsou lužní lesy, ve městech pak mokré příkopy. Bylinku sbíráme v době květu, kdy užíváme nejenom květenství, ale také nať.
Rostlina může dosahovat až půl metrové výšky, kdy z tlustšího oddenku vyrůstá přímá lodyha s tmavozelenými, lysými, zespodu plstnatými listy. Kvete bíle až nažloutle, plodem je nažka. A právě nažka je tou nejčastější cestou, díky které se rostlina šíří dál. Buď prostřednictvím ptactva, vody či větru. Druhou možností, jak své geny dostat do světa, je prostřednictvím oddenku.Po svém nasušení stále vydává opojnou vůni, stejně jako oblíbený černý bez. Pravdou je, že se jedná o jednu z našich nejaromatičtějších bylinek vůbec. Sběr kvetoucí natě probíhá od června do poloviny září. Bohatá květenství sušíme ve stínu, při pokojové teplotě, narovnaná vedle sebe. Sušíme-li uměle, nepřekračujeme teplotu 40 °C. Po nasbírání květy brzy zavadnou, dlouho s jejich nasušením tedy neotálejme. Následně uchovávejme ve skleněné nádobě, v suchu a temnu, při pokojové teplotě. Bylinku namelme až před samotným použitím, čímž zachováme většinu účinných látek.
Tužebník, abys po mně toužil
Tužebník lze uchovat ve formě tinktury, masti, čaje, oleje. A právě olej, ve kterém tužebník několik týdnů macerujeme, zaručí pro druhé pohlaví přitažlivý vzhled. Stačí si jen několik kapek vetřít za uši, zápěstí a pod kolena. Toto je rada známé bylinkářky Radky Svatošové. Bývalo zvykem, že tento olej s oblibou využívaly nevěsty o svatební noci.
Pokud podlehnete kouzlu oleje, pevně věřím, že to bude i díky svodům sladké a pevné lásky, která ustojí vše, co lidský život nese, aby se opětovně navrátila ke své čisté a průzračné podstatě. A vy, kteří si takový olej budete chtít vyrobit, postupujte následovně:
Hezké a čerstvé květenství tužebníku umístěte do sklenice, zalijte olejem lisovaným za studena. Výborně poslouží olej olivový. Použít můžete taktéž mandlový, olivový olej však bude úspornější možností. Následně sklenici umístěte na okno a nechte zhruba 4 týdny louhovat. Poté přeceďte, přes plátno či papírový filtr. Olej pak nevystavujte přímému slunci.
Kromě probuzení touhy milované osoby, olej napomáhá při zánětlivých stavech. Aplikujme během masáže.
Kde všude dále tužebník pomůže?
Není žádným tajemstvím, že v dřívějších dobách čaj z tužebníku suploval dnešní aspirin. Přítomná kyselina acetylsalicylová potlačuje vznik zánětlivých složek a tím se podílí na eliminaci bolesti, horečky, zmiňovaném zánětu. Takový čaj pak velmi často ulevil při chřipce, horečce, ale také bolesti, jejíž příčinou byl právě zánět. V dnešní době již samozřejmě můžeme sáhnout po aspirinu, který stačí zapít pouze vodou, nicméně, ona bylinka si s sebou nese i další pozitivní, doprovodné jevy, mimo to nedráždí žaludek, což se při dlouhodobém užívání aspirinu může snadno stát. Aspirin však pro změnu zabere hned, zatímco účinek tužebníku je spíše pozvolný. Zato však trvalejší a zdravější.
Při chřipce je dobré tužebník kombinovat s lípou a černým bezem, kdy čaj, kterého popíjíme zhruba litr denně, napomůže pocení a tedy i vyplavení nežádoucích škodlivých látek. Čaj vychutnáváme teplejší, abychom co nejvíce podpořili proces pocení.
Tužebník dále napomáhá při
- dně,
- revmatismu,
- kožní problematice,
- žaludečních vředech, zde zvolme raději popíjení čaje, nežli užívání tinktury,
- překyselení žaludku,
- pomalém metabolismu, jehož činnost jemně povzbuzuje,
- menstruačních křečích,
- dlouhotrvajících průjmech,
- vyladění střevní mikroflóry.
Tužebník doporučuji popíjet po antibiotické léčbě, dále společně s probiotickými nápoji, ať už kvalitními zakysanými mléčnými výrobky, fermentovaným vodním kefírem Tibi, případně prokvašenou zeleninou.
Tužebník v kuchyni
Tužebník lze využít taktéž v kuchyni, jako úžasnou dekorační bylinku, ať už na dorty, dezerty, kaše, pudinky, ale i limonády. Dokonce, z něj lze uchystat perlivý nápoj, podobně, jako z květenství černého bezu. Naše babičky používaly tužebník všude tam, kde jim potraviny napadali škůdci, ať už moli či pilousi. Práškem ze sušených květů pak dochucovaly marmelády, které v sobě nesly mandlové aroma.
Tak, nyní již jen počkat, až v červnu tužebník bělostně rozkvete, abyste se na něj mohli v plné polní vydat.